breburdo, syn nám na konci zš oznámil, že už se nechce učit, že si vybere učňák. Dodnes si pamatuju, jakou jsem cítila slabost v kolenou. Na druhou stranu jsem věděla, že to celé vymyslel v důsledku zážitků s distanční výukou, kterou nezvládal dobře, setkalo se to s vrcholem jeho puberty. Jak píše Rose, že má doma nevyzpytatelného cizince, já měla najednou doma cizího nepřítele (já byla jeho nepřítel, on se choval, jakobych já byla někdo jiný). S hrůzou jsem pozorovala, jak nenávidí celý svět a jeho středobodem jsem zřejmě já. No, dali jsme to, některé předměty jsem se s ním učila já, a tohle naše vztahy spíš zlepšovalo, viděl, že jsem ochotná oželet svoje aktivity a pomáhat mu.


Věděla jsem, že bude lepší, když mu neřeknu, jakou představu sš mám já, mm udělal to samé. Ale domlouvali jsme mu, domlouvali mu ve škole, že to není dobrá volba, a čekali jsme. Dneska je ve třeťáku, semináře, které si vybral, ho docela baví...