Jerry, vidím to podobně. K maturitě se dá dospět více cestami a nebo třeba taky vůbec a nemusí to znamenat, že ten člověk bude v životě neúspěšný a nešťastný. Já sama jsem na ZŠ byla spíš trojkař, učení mě nebavilo, zajímalo mě kde co, ale škola moc ne. Tak jsem šla na dvouletý administrativní učební obor. Tam jsem se nějak probrala, najednou jsem měla vyznamenání a nějak mě to nakoplo a potom jsem si dodělala maturitu na obchodní akademii. Sice večerně, ale dodělala. Na VŠ jsem ambice neměla nikdy. Žiju spokojený život, práce mě baví, mám dost prostoru i na svůj osobní život a rodinu, nouzí taky netrpíme. Jako netvrdím, že maturita je něco zbytečného, ale přijde mi, že se z toho dělá víc, než to ve skutečnosti je.