Huso, to jsi měla udělat už tenkrát. Ale je dobře, že ses ozvala. A mohla bys pokračovat. Psala jsi, že když děti pozveš na oběd, že ti samy od sebe nepomohou s nádobím a sama je o to zadat nechceš. A tak to děláš, až odejdou. U nás to bylo automatické, i teď. Že pomůžeme. A nebo když jsme šly na oběd k prarodičům, pak jeden z vnuků nastoupil na mytí, druhý (další) na utírání nádobí. Bez řečí, a automaticky. Dost na tom, že tys musela nakoupit ( pěšky, bez auta), vymyslet co uvařit ( pokud si děti něco neobjednaly), přinést to domů a zpracovat. A sama říkáš, že nerada vaříš....