"Já jsem do malých dětí dala maximum, na dlouho jsem vypustila práci i jiné vlastní aktivity, přišlo mi to důležité a smysluplné. A bavilo mě to."

Přesně tak, mně se to jen protáhlo po skoro sedmi letech, k prvňáčkovi mimino, ale byli jsme prostě v tu dobu hlavně rodiče. Dělat něco při dětech, krást si chvilky, třeba když usnou mě nebavilo, musím dělat věci naplno. A to se týkalo i dětí, chtěla jsem být s nimi, dokud měly zájem.

S dospělými se ráda sejdu kdykoliv, jezdíme spolu na dovolenou, podnikáme spousty věcí, ale jsem zase za sebe a dělám si už zase to, co chci já. Když se mi nechce nic, nejsou na mě děti závislé, mají své životy a já taky.