Přidat odpověď
Přijde mi to tak akorát.
Kolegyně se synem na mamahotelu. Chce jen 1500 a teď ani to, syn zdrhnul z práce, někdy v červnu. A od té doby se válí doma. Nic nepomůže. A ještě vyžaduje stejky k večeři.
Na Moje, že buď si najde práci. Nebo ho mají vyhodit nechce slyšet.
Před tím 3x začal VŠ aniž by šel na jedinou zkoušku. Já jen valím oči cco je možné.
Záleží co s tím, pořád to můžeš dávat stranou a pak jim to nakonec dát.
Nám mladší syn splácí staré auto ( taky jsme v očích všech známých úplný krkavci). Ale manžel od začátku říkal, že jim to zase dáme. Až třeba budou potřebovat něco...třeba bydlení.
Jinak staršímu peru, jenže mi toho vozi maličko. Tak to neřeším.
Mladsmu jsem prala po třech letech samostatnosti, 3 měsíce, než koupili pračku pod umyvadlo. Výčitky měli oba.
Moje mamka jim říkala, že nám jeden čas taky prala, že to v určitém čase je normální.
Předchozí