Ropucho, taky jsem četla něco podobného. Těsně před padesátkou jsme koupili dům a celý ho zrekonstruovali a vytvořili z něj v podstatě dvougenerační dům, i když tedy se společným vstupem. Děti vědí, že zde mohou vždy bydlet s námi, ale nikdy se nebudeme zlobit, když nebudou chtít. Máme obrovské štěstí, že máme ještě byt, a když bude nejhůř, můžeme se tam vrátit. Dům můžeme vždy prodat. Nebazíruju na něm, ale upřímně, strašně nerada bych šla odtud. Je tu prostor a to je něco, co potřebuju.