Já se tedy hlásím k tomu, že bych byla ochotna žít u dítěte za stejných podmínek, za kterých žije ono u nás Ty podmínky se samozřejmě odvíjí od věku, ale niky neměl zakázaný mobil, počítač, nemáme jeho hesla do mailu ani do telefonu, nemá večerku (resp. jako teenager nemá večerku, jako malé dítě chodil spát v určitou dobu), může si jít, kde chce, pouze se navzájem informujeme, kde kdo jde a kdy se vrátí. O známky se zajímám, ale za špatné známky nikdy neměl tresty, řešili jsme motivačně nebo doučováním. Já nedělám druhému to, co nechci, aby druhý dělal mně. Dávám samozřejmě výhradu, že je to přiměřeně k věku, ale puberťáka dle mého nemá smysl nějak rázně vychovávat, pokud je to potřeba, tak člověk něco zameškal mnohem dříve.