U mě vůbec nic, ani střípky, ani každodenní otravné drobnosti. Byla jsem dítě a vzpomínek na tu dobu mám sice spoustu, ale nepamatuju si jedinou věc, která by byla specifická pro socialismus a spolu s revolucí zanikla. Všechny moje vzpomínky z té doby jsou na život v rodině a tam se nic nezměnilo. Děda loupe jablko, babička mi češe vlasy, druhá babička plete věneček z pampelišek, dávám mamince kytku, tatínkek se mnou hraje pexeso, neštovice svědí, peču s bratrem bábovku, točím se s kamarádkou na kolotoči, beru v noci lék na horečku,... Převážná věšina vzpomínek je hezká, ale úplně všchny jsou režimově nespecifické.