Radko, představ si, že vylezeš ze školy a děláš písařku. Jsi šikovná, práce tě baví, jsi rychlejší a lepší než ostatní písařky. Pak za tebou přijdou z vedení podniku, že si tě vybrali na vedoucí kanceláře a tady máš přihlášku do KSČ. Dilema: nevstoupím do KSČ, budu celý život dělat obyčejnou písařku za pár šupů až do důchodu. Vstoupím do KSČ a jednak mě čeká kariéra, slíbili mi, že budu moct vystudovat VŠ, budu se podílet na vedení podniku, tom budu moct ovlivnit dobré věci, moje děti se dostanou na střední a možná i vysokou. Ti rovní, poctiví vstoupit odmítnou a celý život stráví na chvostu společnosti, jejich děti nebudou moct studovat, neschválí jim půjčku z fksp na stavbu domku, nedoporučí je na zájezd do Jugoslávie, budou na nich stále hledat nějaké hnidy. Ti méně rovní vstoupí do KSČ, stanou se vedoucími, vystupují VŠ, tím poskočí na žebříčku výše, jsou známí, obdivování, jejich chytré děti studuji na SŠ a VŠ, které si vybraly, KSČ té doporučí jako vhodného pro přidělení pozemku do osobního užívání, kde si můžeš postavit rodinný dům, doporučí té jako vhodného kandidáta na devizový příslib atd, atd. Nic nekradeš, poctivě pracuješ, jsi chytrá a vzdělaná. Který život si vybereš? Ne z dnešního pohledu, ale z pohledu tehdejší doby, kdy jsme byli se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.