Huso, postoj ke krojům asi závisel na horlivosti vedení školy.
Nepamatuji, že by kdokoliv v rodině zmiňoval, že někdy k nějaké příležitosti nosil kroj. Ani na žádné fotografii jsem nikoho neviděla v kroji.
Já sama jsem jedinkrát v pionýrském kroji stála u pomníku rudoarmějce a protože byla zima a poprchalo, měla jsem přes něj bundu.
Víckrát po nás nikdo kroj nechtěl, po pravdě jsem ani moc nechápala, k čemu jsme ty kroje obdrželi.
Zapadl v zapomnění, vyrostla
jsem z něj, svazácký jsem nikdy ani nedostala. Svazáctví se u nás na gymnáziu ani nepěstovalo, jen jsme snad formálně dostali nějaké průkazy v prvním ročníku.