u nás teda bylo kroužků při škole spousta... a pionýrská skupina fakt fungovala, ta mimoškolní činnost dětí byla opravdu hodně podporovaná a povětšinou i dost bez toho ideologického balastu... na to, že jsme byli vesnice, tak bylo u nás hodně pionýrských oddílů, dost dělených podle zájmů - hasiči, rybáři, domácí práce, turisťák a další... mezi sebou jsme měli celoroční soutěžení, něco teda i z té ideologie... na plný úvazek tam fungovala jen skupinová vedoucí, jinak vedoucí jednotlivých oddílů to měli jako dobrovolnou činnost... náš oddíl byl velmi soutěživý, takže jsme holt zvládli i nějaké ty ideologické žvásty, ale základem byla prostě ta turistika, přežití v lese, brigádničení u lesáků... dodnes to považuju za nejkrásnější možnou součást dětství... a zřejmě nejen já, protože co vím, pionýrská skupina funguje nadále, vedou to lidé, co tím sami prošli jako děti
a mimo pionýra byly další kroužky, jako dítě, co se doma moc ochomýtat nechtělo, jsem chodila nadšeně kam se dalo - včetně výtvarného kroužku (jsem dysgrafik), hudebního kroužku (tam jsem se udržela půl roku, než přišli na to, že FAKT neumím zpívat ), přírodovědeckého (no to jsme prostě chodili do lesa na vycházky) a nakonec i počítačového... k tomu nějaké ty tělocvičné od aerobiku, přes cvičení pro ženy až po gymnastický - jako naprosto nic z toho mi nešlo, ale to nikomu zase tak moc nevadilo, jen jsem si vždycky vyslechla, jak neuvěřitelně jsem neschopná, obzvláště v porovnání s mou starší tlustou! sestrou
naši na mimoškolní činnost slyšeli, nic je to nestálo, tak mi nijak nebránili