Žzeno, tak sprostě jsme si nikdy nenadávali, protože jsme tak nemluvili a tudíž nás tato slova ani v největším rozčilení nenapadla. Ale pamatuju se, jak jsem měla rudo před očima a absolutně jsem se nedokázala ovládnout. Můj BM byl naopak čím naštvanějši, tím navenek klidnější a nakonec si prozpěvoval, čímž mě vytáčel do maximálních obrátek. Je fakt, že takových hádek jsme za 27 let měli jen několik, ale pořád si dobře pamatuju ty šílené stavy, které jsem u toho měla. Docela dokážu pochopit, že někdo v afektu někoho dokáže třeba bodnout nožem, který zrovna drží v ruce. Od doby, co beru AD už jsem nic takového nezažila.