Dceři (teď 19) jsem přestala chystat někdy koncem 2.stupně ZŠ, střední neřeším - je na intru. Syn má 13 a nechystám (jen výjimečně), ale hlídám, aby si měl co vzít nebo co udělat - často peču, případně ať je nakoupené pečivo, nějaký sýr, pomazánka, ovocné kapsičky, mandarinky, banán, mléčný řez nebo něco k tomu. On si s tím jídlem vyhraje překvapivě víc než já - dělá si různé obložené tousty a pod.
A přestala jsem mu pravidelně chystat někdy v 6.třídě, když jsem párkrát našla nesnězenou.

Ale já teda nechystám ani snídaně, ani večeře. Když uvařím oběd, tak si u nás taky většinou každý nabírá z hrnce sám (málokdy stolujeme současně). Děti byly v jídle samoobslužné už ve školkovém věku (vzít si snídani třeba).

Ale hlavní důvod nechystání asi je, že mi budík zvoní 4:45 a 5:20 odjíždím z domu (manžel stejně, jen jede na opačnou stranu), každá má minuta v posteli po ránu je mi drahá. Děti se vypravovaly samy už od počátku ZŠ. Žádné rozvozy ke škole nebo společná snídaně, to známe jen z televize