Já se musím přiznat, že je beru spíš jako povinnost, čím dál víc se mi ty svátky zdají absurdní.
Samozřejmě kvituji volno a to, že jsme všichni spolu, na druhou stranu mě vyčerpává advent plný akcí a ty přípravy. Dárky mě nervují, nejsem moc kreativní a nemám dobré nápady, poříd hlídám, abych dělila spravedivě atd. Cukroví moc neřeším, pečeme fakt jen symbolicky, dětem to kupodivu moc nechutná (obecně, ne jen to moje :) a my alespoň nebudeme tlustí.
Věřící nejsem, takže hlubší smysl nevidím, zdobící taky moc ne, snad jen ta světýlka mám ráda. Pohádky mě míjí úplně, tenhle fenomén jsem vůbec nepochopila. Navíc je často hnusný počasí.

Až budou děti velké, vezmu manžela a někam zmizíme, takto by to šlo :)