Chystám si jídlo pro sebe do práce, protože nemám možnost nic si koupit cestou. Musela bych vystoupit z autobusu a pak čekat na další spoj + čas strávený v obchodě. Zabralo by mi to víc než půl hodiny a já nejsem ochotná vstávat o tolik dřív.
Takže udělám toust nebo sendvič i synovi. Nevidím důvod proč ne? Jinak by si koupil nějakou sladkou blbost.
Starší neměl možnost nic koupit. Široko daleko u školy nebyl žádný obchod, ani mekáč, kebab, nic. Škola do 4 odpoledne, takže si nosil jídlo z domova. Celou střední. Nijak ho to nepoškodilo. Spíš naopak, péči mi občas vrací
Docela mě zaráží tohle přemýšlení že jsou děti velké, tak pro ně nic neudělám, nejsem přeci služka a mají ruce
Vždyť je to hezké. Mě taky potěší, když mi uvaří nebo když pro mě něco udělají