To skoro zní, jako bys podlehla podobnému scénáři jako tvá matka...
U nás bývala taky výbušná atmosféra, nic nebylo včas, nic dost dobře, makala celá rodina, tatínek nás driloval... Moje obzvlášť "oblíbená" disciplína byla vysávání jehličí, což z nepochopitelných důvodů probíhalo několikrát - když se přinesl stromek a rozvázal, pak když se nazdobil a pak znovu, když se přenesl na místo - nikdy jsem nepochopila, proč se nevysaje jednou na závěr a tak to bylo se vším... Nejvíc hádek bylo kvůli úklidu (později jsem pochopila, že šlo praveto příjezd babičky, která ho kontrolovala)...
Z toho pak vyplynula moje averze vůči předvánočnímu úklidu
A tak jdu primárně po atmosféře, dobrém jídle a zdobení, to mi jde, tam není žádný stres beztak si děti jednou nebudou pamatovat, jestli byl nablýskaný lustr, ale hádky by si pamatovaly napořád...a já zrovna tak