Já chtěla jako dítě být námořník na plachetnici, jako dospělá žít u moře (nemusí být nutně teplé). Když děti odešly z domu a byl by nato prostor, zjistila jsem, že víc by mi chyběla vnoučata. Nejstarší dítě chtělo lítat - po nějakých peripetiích měl první piloťák dřív než řidičák. První letadlo si ale koupil sám až nedávno. Mluvím o větroních, aby to nevypadalo, že lítá soukromou stíhačkou. Další dítě mělo blízko k vodě, její vyslovená a/nebo námi odhadnutá přání byla z rodiny sportovního vybavení a snažili jsme se je plnit co to šlo. O jiných nevím. Nejmladší dítě bylo skromné, značkové oblečení, taneční boty a jeho současné přání (studuje a pracuje) už ale asi bude na něm - chce na dva roky do Japonska. Maximálně můžu zkusit pomoct nějakými kontakty.