Nechci bagatelizovat, ale ad křik:
Moji sousedé a kamarádi řvou strašně. Fakt strašně. Otec je šílený choler. Děti šílení choleričtí. Rve třeba s otevřeným oknem. Zní to hrozně. Druhá sousedka říkala, že opakovaně její různí návštěvníci chtěli volat sociálku. Já mám posunutou hranici a jižanské předky a vyrůstala jsem s urvanymi bratry, navíc je znám dobře a vím, že oni jsou jako rodina super, je to milující otec ( co bych dala za to, kdyby můj kulantni ex, co na mě vztáhl ruku, ale chování jak Oldřich Nový, byl z pětiny takový otec, jako je tento uřvaný soused). Lety se na o lepší, ale byly doby, kdy rev na celou ulici/ chodbu. Děti brečela, otec nakonec dost často taky. Několikrát za den.Neznat je hodně dobře, mám taky cukání volat sociálku, ale oni prostě mají "ciganskou mentalitu". ( Otec učí na VŠ, obě děti na gymplu, opravdu rodina až nadstandardně v pohodě, ale řev naprosto nestandardní).
Fakt nechci bagatelizovat, ale ta " hlasová kultura" uvnitř rodiny se hodně různí.