Já jsem měla od září děsný maraton, nějak jsem to s různými resty a spožděními nakonec dala. Např. semestrálku, kterou jsem měla odevzdat 20. 11., jsem odeslala 23. 12. v noci. Doma chlívek, ale zvládla jsem konečně zajistit výměnu bojleru, takže máme teplou vodu. Ve škole v atelieru jsem nestihla uklidit, výzdobu školy jsem nějak se zhnusením a vypětím sil zvládla. Nejsem okrašlovač, tohle mě fakt žere energii, přitom se automaticky počítá, že výtvarkářku to baví a je to její práce. A to mě čeká výzdoba kulturáku na ples. A zkouškové. Výuku za celý rok nám narvali do 3 měsíců, už mě čekají "jen" zkoušky. Nějak mám pocit, že to nedám. Do toho se mi udělala voda v koleni. Takže zítra na ortopedii. Pes má vyhřezlou ploténku.
Jinak Vánoce jsem si užila poflakováním a nabíráním sil, kam sednu, usínám. Péct jsem začala v sobotu 21.12., druhů máme celkem dost, já moc dopředu nepeču nikdy, nemám ráda cukroví moc "rozleželé", a taky když se rozjedu, nedokáže mě zastavit nic až do dělání salátu a obalování kapra. I takhle máme 2 druhy tlapek, linecké, vanilkové rohlíčky, perníčky, žabí huby, karamelové košíčky, vdolečky a makovníčky a od MM pepřové sušenky, marokánky a nějaké výborné potvory, co nevím, jak se jmenují, jsou to italské hřebeny plněné fíky a rozinkami a sádlovky od dcery.
Měli jsme doma nejstarší dceru, chystá se na státnice, takže po delší době. Bylo to moc fajn. Už nám odjela a je nám po ní smutno. A ještě týden na relaxaci (a učení).
Snad tady nekazím pohodu, nechci skuhrat, ale bylo toho fakt moc. Tak si užívám lenošení. Jen asi nebudu moct na náš tradiční silvestrovský výšlap, to mě mrzí. Doufám, že haksna bude brzy v pohodě a budu zas moct chodit, jak jsem zvyklá.