Pruhovaná, chápu to, co píšeš. Mívám tyto pocity taky. Ale on je v tom i kus sebestřednosti. Války - a možná mnohem krutější - zuří po celém světě. I v tom světě, o který se my normálně nezajímáme.
Jako národ i jako kontinent jsme doteď měli ten luxus, že jsme žili +- v míru. A v ČR jsme už pár desítek let i v demokracii. Ač to sebou nese spoustu nehezkých jevů (korupce, nefunkčnost atd). Nehrozí nám tu v tuto chvíli cokoliv, co připomíná Rusko, Koreu a podobné režimy.
Volby budou průser. To asi jo.
Ale! Lidstvo zažívalo a leckde zažívá obrovské pohromy. Možná je dobrý se podívat na všechno i trochu z odstupu a uvědomit si, že prostě nárok na mír, štěstí a pohodu nemáme bohužel nikdy a nikde. A furt žijeme v dobrý části světa. A kdybychom nežili, nemůžeme napriklad pomáhat třeba té Ukrajině.
A jinak neboj, obvykle mě podobný kecy hrozně nasírají. Jen si myslím, že házet se do takovéhle depky je kontraproduktivní. Nepomůže to ničemu. Jako lidstvo jsme zacyklení, bohužel. Děje se pořád dokola podobný cyklus.