Federiko, na vesnici to chápu, tam je šíleně práce na poli, na zahradě, kolem zvířat. My jsme bydleli ve městě, v bytě, neměli jsme nikdy ani zahradu, ani chatu nebo chalupu, nic. U nás šlo maximálně o běžný úklid, nákupy, praní, žehlení, vaření. Když jsem byla Malát, tak jsem to dělala s babičkou, protože mě to bavilo, pak už mě to nebavilo, tak už mě do toho nikdo nenutil. Když jsem se vdala, tak uklízet, prát apod. nebyl problém, to jsem odkoukala, i když jsem to normálně nedělala, horší bylo vaření. Ale dostala jsem od tchýně bezva kuchařku pro úplné začátečníky a když jsem se držela postupu, vždycky jsem dokázala jídlo uvařit. A střídali jsme se s mým BM. Je ale pravda, že domácí práce považuji za vopruz, evim, jestli je to tím, že jsem je v dětství nemusela dělat a tudíž jsem si nezvyklá, nebo je to moji vrozenou línou povahou.