Inko, proč nejdřív něco (cokoliv?) studovat a potom řešit, co chci/budu dělat? To by snad mělo být v principu obráceně? Přeci ideálně nejdřív přemýšlím, čím bych se chtěla jednou živit a potom, jaké k tomu potřebuju/chci mít vzdělání? Bohužel si myslím, že to velké množství osob, co nedokončí vysokou školu, postupovalo přesně podle toho, co píšeš. Jejich priorita je "nechci ještě naplno do práce, něco bych ještě měla studovat" a rozhodují se nejspíš tak podle toho, kam by se asi tak nejlíp mohli dostat, kde by to nebylo až tak těžké atd., aniž by uvažovali, k čemu a jestli vůbec se jim to bude jednou hodit, resp. jestli chtějí nějakou takovou práci dělat.
Samozřejmě se asi docela často může stát, že člověk má nějaké představy a až třeba během studia nebo i potom v praxi zjistí, že to není "to ono", ale neuvažovat o práci při rozhodování o tom, co po maturitě, to mi přijde takové dost dětinské, v 19-20 letech by už snad "děcka" měla být trochu zakotvena v realitě (na rozdíl třeba od konce ZŠ, kde fakt mají často velmi zkreslené nebo žádné představy, případně jsou velmi silně ovlivněni rodiči).