Drypetis jasně, chápu. Já i z důvodu nezávislosti na pevné pracovní době zcela přeorala svůj život chvilku po pětačtyřicítce, zjistila jsem, že práce může být velkým zklamáním i když člověka do té doby uspokojovala. Jsem workoholik když mne něco baví a nedělá mi problém práce, kterou mám někde s sebou nebo ji můžu dělat doma. Takže občas úřaduju někde ze světa, pracuju v noci a občas se v neděli rozhodnu, že zůstáváme na hotelu do úterka. Díky tomu, čím se živím nehrozí, že bych mohla nepracovat třeba i jen čtyři týdny. Ale mohu pracovat tři měsíce z Austrálie (to se mi teda zatím nepovedlo a teď ještě chvíli nepodaří, protože roztláčím projekt vázaný na místo).