Fed, jsou lidé nevyhranění, opravdu neví, co konkrétně by chtěli v životě dělat a ve výsledku dělají to, co se prostě namanulo... Nebo ví, že je neuživí to, co by je bavilo... Nebo je baví něco, co vlastně není práce...
A vzdělání berou i jako cestu k sebepoznání... Já třeba dost dlouho myslela, že by mě bavila práce s dětmi, uvažovala jsem o peďáku, az pak jsem si s překvapením uvědomila, že fakt nemám ráda děti... A vlastně mi to došlo až někdy na střední škole (na pedagogickou jsem nešla jen protože knihovnická se mi líbila víc)...
A přesto mě pedagogika lákala, později jsem zvažovala, že vzdělávání dospělých by bylo fajn, ale už jsem byla moc dlouho od školy a na další studia jsem byla líná... ve výsledku mě živí to, že poučuju lidi a hledám chyby v práci, kterou bych neuměla udělat všechno se mi to namanulo až v dospělosti