Větře, ono to funguje. Ty principy. I začít spolu. Ale je to neskutečná dřina.
Knedli, pokud bys tam byla v září, říjnu, tak věř, že tam bude někdo taky lítat a ječet a házet věcmi a tak.
Mně třeba vadilo v jedné Montessori kdysi to, že tam nebyl vlastně úplně prostor na tu klasickou volnou hru. A některé věci byly na můj vkus moc - nevím, jak to nazvat - no, moc se prožívali. Ukazovali nám, jak seznamují děti s hračkami. Bylo to zhruba na úrovni předvedení náhrdelníku od cartiera. A potom ti dítě řekne, že ho to nebaví.
Explodovala bych už asi při 3.takovem rituálu.
Jinak mi přijde super kompromis klasika + alternativa.