I když jsme měli s manželem před svatbou poměrně krátký vztah a vlastně ještě po svatbě jsme měli několik měsíců 2 domácnosti (ale žili jsem v nich střídavě společně teda), tak jsem věděla koho si v ohledu "domácích prací" beru - bylo zřejmé, že muž je ochoten (a někdy i rád) uvařit jednoduchá jídla a že není bordelář typu házení špinavých věcí na zem nebo ponechávání nádobí a odpadků po bytě, ale že moje představa úklidu a čistoty je tedy trochu jiná než jeho. A tak to taky je už 19 let Nádobí, odpadky a špinavé věci uklidí a pokud si všimne něčeho, co považuje za moc velký nepořádek/špínu, taky s tím něco udělá - ale to je málokdy, protože já si všimnu obvykle dřív a buď to udělám nebo pověřím děti. Uklízím určitě víc, protože míň pracuju. Děti jsou na tom asi tak jako já v jejich věku - mají rádi, že je uklizeno a vědí, jak toho dosáhnout, ovšem většinou spíš čekají, že "se to nějak" udělá, aniž by museli osobně. Občas tedy pochopí, že neudělá a třeba si urovnají bordel ve skříni nebo na stole nebo utřou prach na poličkách atd ... Předpokládám, že ve vlastních domácnostech to nějak zvládnou, ještě budu muset vysvětlit synovi, že tam, kde pracují oba z páru stejně, tak by se taky stejně měli cca stejně účastnit na tom, co se dělá "doma" ...