ropucho, on ten trest občas je vyloženě absurdní i v dospělosti... když dostane někdo pokutu za to, že si kousl do čokoládové tyčinky před opuštěním obchodu (po zaplacení), je to divný trest, chudák nijak nedoloží, že s pravidly seznámen předem nebyl... když tě zavřou za ublížení na zdraví, protože se ti povedlo máznout zloděje lopatou tak nešťastně, že skončil v nemocnici a přitom chudák u sebe neměl ani zbraň, tak ten trest taky není něco, co bys za normálních okolností mohla očekávat... když ti pod auto vletí blbec na kole, stejně potrestají tebe...
a co se týče trestání dětí, nejčastějším trestem je (podle mne) nějaké omezení - zákaz nějaké akce, zákaz tv, mobilu, wifi, hraní, zmrzliny... nic nevratného, nic, co by dítěti změnilo život... adekvátní trest prostě není zlomená hůl, jen nepříjemný tlak...
a teda ačkoliv jsem přesvědčená, že mé trestání dětí bylo spíš umožnění dopadu důsledků či jejich mírné zveličení, je dost možné, že někdy by to ty děti samy označily za trest
(z mého pohledu, když syn nevyklidil myčku a musela jsem ji vyklidit já, neměla jsem už čas ani chuť dělat k večeři omeletu, z jeho pohledu jsem ho potrestala, protože si musel udělat večeři sám - například)