Já jsem syna měla ve 34, kariéru jsem nikdy dělat netoužila, ani jako bezdětná, ani nikdy potom. Vždycky jsem chtěla mít práci, která mě bude aspoň trochu bavit, budu tam chodit ráda a mít tam fajn kolegy. A hlavně, kde nebudou hrozit přesčasy, honění termínů, nebo že bych si nosila práci domů. Když odejdu z práce, tak chci mít čistou hlavu a moci všechno kolem práce vypustit a věnovat se rodině a svým zájmům. To se mi vlastně celá ta léta daří. Umím si představit, že bych byla jen v domácnosti, pokud bychom vyšli z jednoho platu, což teda nehrozí, ale problém být jen doma bych neměla, zábavu bych si vždycky našla. Tak jsem si aspoň užila celé 3 roky se synem na rodičovské, do práce jsem se šla maximálně podívat za kolegy.