Před dětmi jsem měla kariéru, ale po dětech jsem se na původní místo nevrátila. Nechtělo se mi z našeho krásného domu na samotě u lesa jezdit denně do Prahy, kariérně stoupat, děti vozit do školek, vyzvedávat je kdoví kdy. Mm měl rozjetou firmu, šlo by to těžko skloubit. Nevadilo mi to. Jak jsem tu už psala, se svými dětmi jsem si prožila znovu a lépe své dětství. Byly to nádherný časy a věřím, že i to přispělo k tomu, že máme s dětmi tak skvělý vztahy a že jsme si vzájemně velkou oporou.

Měla jsem je v 26 a v 29 letech a přišlo mi to akorát. Jediný, co mi mrzí, že jsem neměla ještě tak v 33 letech další jedno, nebo dvě.

Po dětech už jsem dělala práci jen tak pro radost a vybrala jsem si místo, kde mi bylo dobře. A podporovala jsem firmu manžela a dělala nějakou práci pro něj.

Děti se osamostatnily v době, kdy jsem ještě poměrně mladí, hodně cestujeme, jsme spolu rádi