Lepím na poslední příspěvek. Přiznám se, že nevím, jak to nejlépe udělat, aby všichni dostali nejlepší šanci, na jakou mají. Přijímačky pouze z češtiny a matiky za mě nejsou cajk a zárukou, že dotyčný má na to, SŠ úspěšně udělat, potažmo maturu, stejně jako známky, které na základce dostával, nejsou zárukou, zda je schopný SŠ vystudovat. Nevím, kolik je takových dětí, jako jsou ty naše, ale ani jeden syn nebyl studijní typ, nevěděl, co by chtěl dělat, jakou školu studovat. Spoustu věcí, které se ve škole učili, jim nedávalo smysl, chápali to tak, že se to učí jen pro ty známky a na chvíli, ne aby se něco naučili. Oba dva víc dávali spíš humanitní předměty a jazyky, logika není jejich silná stránka. Oba měli na základce trojky, protože prostě některým předmětům odmítali dávat víc, i třeba proto, jaký učitel a jak to učil. Starší šel na strojní prumku ekonomický obor, míval čtyřky, ale maturu udělat na 4x za dvě a 1x za jedna. Zkusil výšku, ale vybraný obor ho neoslovil, takže vydržel jen jeden semestr a od té té doby pracuje ve skladu e-shopu s knížkami. Dělá práci, na kterou dle mého matura není třeba, i když tam nikoho bez matury neberou. Jak se jeho profesní život bude vyvíjet dál, je ve hvězdách, ale vzhledem k jeho pohodlnosti to na nějakou velkou kariéru nevidím. Mladší syn na základce také trojky, škola mu nedávala ještě víc smysl než staršímu. Dostal se na obě SŠ s maturou, ale jeho výsledky z přijímaček byly horší než u staršího, oba měli samozřejmě lepší češtinu jak matiku. Kvůli psychickým problémům (sociální fobie a nechuť se učit), které jsem tady řešila, přešel na učňák, na obor, kde bylo místo, obor nikdy dělat nebude, bez práce má jedničky a dvojky, na SŠ by se trápil, protože by se dle mého neučil. Sám říká, že by si chtěl udělat maturu na učňáku jako nástavbu. Protože matura je dnes při hledání práce základ. Takže možná oba naši kluci by byli dobrými adepty na nějaké lyceum, všeobecné střední vzdělání, možná s volitelnými předměty.