Ano, adorace úspěchu zasahuje do mnoha oblastí. Být chudý je osobní (a osobnostní) selhání, které si nezasluhuje solidaritu.
Je to vidět na tom, že zdravotní péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění tam ve volbách není téma, co by táhlo voliče. Protože z toho čpí, že by z mých peněz dostal něco zadarmo ten neúspěšný loser odvedle, a to se nesmí stát.
Evropani, co pracujou jen 40 hodin týdně, se flákají a mají mizernou pracovní morálku, to pravý hrdina dělá 70 hodin týdně a má aspoň tři práce. Od toho se odvíjí i právní postavení zaměstnanců, absence dovolené, nemocenské, mateřské atd.
Dávky jsou sprosté slovo, i kdyby je měla dostat 75letá babka. Ať jde makat do McDonalda, když nemá na jídlo.