Tohle k tomu rika Ai
Oni cla na ocel a hlinik uz a to co ted navehuje je extra. V celkove bilanci vydelava na clech vice USA nez EU.

Během prvního prezidentského období Donalda Trumpa (2017–2021) došlo ke zhoršení obchodních vztahů mezi USA a EU, zejména kvůli jednostranným clům, která Trumpova administrativa zavedla v rámci své politiky „America First“.

Průběh celní války:

1. Březen 2018 – cla na ocel a hliník

USA uvalily cla ve výši 25 % na dovoz oceli a 10 % na dovoz hliníku, včetně produktů z EU.

EU odpověděla odvetnými cly na americké zboží, včetně Harley-Davidson motocyklů, bourbonu a džín Levi""s.



2. Červenec 2018 – příměří mezi Trumpem a Junckerem

Po eskalaci napětí se Donald Trump a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dohodli na jednáních o snížení obchodních bariér.

Dohodli se na zrušení plánovaných cel na evropské automobily a spolupráci na energetických otázkách.



3. Říjen 2019 – cla v důsledku sporu Airbus-Boeing

USA zavedly cla na evropské zboží (v hodnotě 7,5 miliardy USD) kvůli dlouholetému sporu o subvencování Airbusu.

EU reagovala obdobně cly na americké výrobky (v hodnotě 4 miliardy USD) kvůli subvencím pro Boeing.



4. Rok 2020 – eskalace a pandemie

Napětí pokračovalo, i když pandemie COVID-19 přinesla nové výzvy a částečně odsunula celní spory na vedlejší kolej.

Trump stále hrozil cly na evropské automobily, ale ta nebyla zavedena.




Výsledek:

Celní válka vedla ke snížení obchodu mezi USA a EU, což poškodilo obě ekonomiky.

Některé průmyslové sektory, jako ocelářství nebo automobilový průmysl, utrpěly kvůli vyšším nákladům a nejistotě.

Po Trumpově odchodu (2021) Bidenova administrativa usilovala o zmírnění napětí a v roce 2021 byla většina cel souvisejících se sporem Airbus-Boeing dočasně pozastavena.


Celkově celní válka mezi USA a EU nepřinesla výrazné vítěze, ale spíše ukázala, jak obchodní protekcionismus může poškodit obě strany.