Missy,
já nerozumím, čemu na tom nerozumíš.
Když z Československa emigrovali lidi za totáče, taky nestáli v listopadu 1989 houfně nastoupení u hranic k návratu. V zemi, kam odešli, měli dávno vybudovaný nový život. A co na ně čekalo u nás? Spoušť po čtyřiceti letech komunistickýho bordelu, naprostá nejistota v tom, jak se to bude vyvíjet dál, původní bydliště pryč, zpřetrhané vztahy. Šli by znova do cizího a začínali tam úplně od nuly. A vzhledem k tomu, že už to jednou zažili, když emigrovali, jen málo by jich to bylo ochotno znovu podstoupit.
Co čeká teď na Syřany v Sýrii? Máš pocit, že se tam najednou rozlilo slunce, a všechno je v pořádku? Že se teď po deseti letech vrátí do rozbombardovaných skeletů původních baráků ve zničené zemi, jejíž budoucnost je mírně řečeno na vážkách? Jak se tam budou živit v rozvrácené ekonomice, když jejich firmy už neexistujou?
No a stejný to bude i s obyvateli Ukrajiny. Pokud myslíš, že úderem konce války se všichni zas přesunou hned zpět, tak to jsi v hodinách dějepisu nedávala pozor. Ta dobrovolná migrace směrem zpátky ve velkém totiž nefunguje.