"vzdycháním po životě v nablblém společenském režimu"

tak můj sentiment není nikdy spojený s touhou po návratu, je to spíš o tom, že vidím obal od čokolády a vyvolá to vjemy a pocity dávno zapomenuté... přivolá to vůni léta u babičky nebo pocit z chůze mokrou trávou cestou z obchodu... je to laskavé pohlédnutí na tu malou holku, a taky připomenutí si tehdejších blízkých... nebo si vzpomenu na něco konkrétního, třeba jak jde máma z práce, hodí tašku do trávy a jde s námi hrát vybíjenou, protože nám chybí čtvrtý hráč... připomene mi to kytici natrhanou na louce, svázanou vlasem, co nesu mámě do vázy a jak se máma směje, že ty kopretiny pekelně smrdí, ale s kohoutkem a chrpou jsou prostě krásný...
a vlastně bych nechtěla zpátky ani ty devadesátky, i když ta svoboda byla tak opojná a jiskřivá... jsem ráda za "tady a teď", jen mi chybí ti lidé z "tehdy" a připomene mi to, že čas strašně letí a všechno je tak pomíjivé...