Já jsem se bez podprsenky obešla také dost dlouho, i když z dnešního pohledu se podivuji, že mě maminka tak nechala chodit, já bych svou dceru nenechala. Ale doba byla celkově podivná.
První kus jsem si kupovala ve zmiňované NDR, vůbec jsem netušila, jakou velikost mám po prodavačce chtít, nerozuměla jsem systému číslování. Plácla jsem něco odhadem, bylo to trošku vedle, ale nosit se to dalo. Každopádně to bylo pěkný kus prádla. A na konci osmdesátých let už se dal koupit slušný textil i u nás.