Moje babička i prababička měly maturitu z Minervy, což byla první střední škola pro dívky. Ale když si představíš, kolik těch dívek v ročníku asi bylo, tak je to naprostá rarita.
A ano, měly nějaké ty služky, ale bylo to dáno tím, z jaké společenské třídy pocházely. Babičku nezastavili ani komunisté, nevím, jak to dělala, ale chůvu měla i v 50 letech a ještě v 80. letech jsme za ní jezdili s mámou na návštěvu.
I moje babička měla v krvi podnikavost, uživila i později nemocného dědečka (umřel po několika letech péče doma, každý den k němu chodil soukromý ošetřovatel).

Druhá babička byla nevzdělaná, v domácnosti, původem ale z bohatého statku. Děda, učitel, posléze ředitel školy, ji živil. Nenapadlo ji jít do práce, protože její místo bylo přece doma a nemohla by se věnovat dědečkovi. Byla extrémně činorodá, šetrná, zajišťovala rodině veškerý servis (vaření, úklid, praní, šití, pletení, výchovu dětí i části vnoučat - prostě všechno). Služky ani náhodou. Pak jsem se od sestřenice ale dozvěděla, že leckdy neměli nic k večeři a šli spát hladoví, protože ani při extrémní šetrnosti to prostě nevyšlo.