ropucho, u mne to je asi celkovou situací... práce pro mne dřív byla hodně důležitá, ne že bych chtěla nějakou kariéru, ale asi jsem měla o kousek víc nějaké dravosti či co... teď je daleko důležitější spíš rodina, vyhovuje mi poklidnější styl života, umím ocenit vstřícnost, když jde o nějaké běhání po doktorech, stejně tak když jsme měli problémy se synem, vyšli nám v práci maximálně vstříc,ať už co se týká naší nepřítomnosti, tak i jako podpora... znají naše děti, vědí co řešíme, když se zeptá šéf "jak to jde?", není to fráze, opravdu se zajímá... naopak zase mi nevadí v případě potřeby fungovat po večerech nebo o víkendu, nevadí mi protáhnout pracovní dobu podle potřeb... přiznám, že tenhle benefit v podobě lidských vztahů je tu prostě nadstandardní a vyrovná i nijak oslnivý plat
a po pracovní stránce mám pocit užitečnosti, vidím smysl toho, co dělám, a dostávám často i velmi milou zpětnou vazbu od klientů, což samozřejmě potěší