Evelyn, jen dodám, že řízení auta je extra disciplína. Rozhodně nelze srovnávat s uvařením těstovin.

Myslím, že vymezení se probíhá tam, kde je zkušenost s tím, že vaření partnerovi je něco jako dýchání. Nestojí za řeč, je to automatika. Za stravování dospělého chlapa je zodpovědná partnerka. Případně maminka. No mě to odpuzuje.

Moje maminka se roky taky tvářila divně, když jsem občas odjela a mm jsem neuvařila.
můj muž by si klepal na čelo, zda jsem normální. Protože on se postará a naopak uvaří mně,až se vrátím.
A taky uvařím a vařím většinou ráda. Resp někdy nerada, ale těší mě, když chutná. To rozhodně.

Ale z okolí znám i ty muže, co "neumí" vařit. A většinou je to spojeno s dalšími "neumí, nechce, nemá rád".