Inko, ano to je přesné.
Každý máme svoje neumím/nechci/nebudu/nesnáším.
Já sice vařím, ale přesně jako u vás, můj manžel mi taxikaří nebo třeba ani netuším jak funguje náš kotel, asi jsem ještě nikdy nevyndala nákup z auta (ty pověstné kartony mlíka ) a vlasně pokud spolu nakupujeme (dost často), tak nikdy nedávám nákup na pás, zpátky do košíku, do auta - to také nesnáším. A těch činností, co dělá on je fakt hodně, reciprocita u nás celkem funguje, i když to z mého psaní kolikrát tak nevypadá.

Už jsme tu psala, kdybych já byla sama doma, tak si nevařím ani za zlaté prase, stačilo by mi pečivo s něčím. Takže já mému chlapovi nedivím a ani bych se nedivila, kdyby mi moje maminka také poslala kastrůlek.


Ropu, tak v pohodě. Beránka dnes ráno holky překřtily na sobíka, takže jsem nic neuspěchala, nebo jo, už řeším Vánoce.
Anička "Co to je, to je nějaké zvířatko"
Maruška "nevím, má to očičko, je to zvířátko"
Anička "to bude sobík nebo koloušek"
Maruška "Jo, to je sobík"
Já "holky, to je přece beránek/ovečka"
Anička s Maruškou "Ne, tahle ovečka nevypadá, to je sobík"