Huso, on nemusí být vyloženě problém, ale když s někým žiješ v jedné domácnosti, chtíc nechtíc se mu musíš do nějaké míry přizpůsobovat, musíš s ním komunikovat.
Těžko lze v libovolnou denní i noční dobu odcházet a přicházet, používat kuchyň a koupelnu a veškeré společné prostory bez toho, aby člověk komunikoval a koordinoval s ostatními.
Sama jsi psala, jak si užíváš svobody samostatného bydlení. No a někdo si tuto svobodu touží užívat nejen v důchodu, ale třeba už po maturitě. A studentovi se lépe žije s vrstevníky než s rodiči, kteří jednak mají úplně jiný životní styl a jednak vždy budou v rodičovské roli, i vůči dospělým potomkům. Vždy se budou ptát, strachovat, komentovat... a vždy budou svůj dům či byt šéfovat jakožto své území (logicky). Někomu to nevadí, někdo o to nestojí a chce být svým pánem.