No já když si vzpomenu na ZOO mého dětství tak bych brečela. Nebo ty zvěřince u cirkusů. A ač jsem tam chodila, čichala ten zvířecí smrad a byla šťastná, jsem ráda, že je to jinak.
Ti lidoopi s prázdnýma očima apaticky sedící v koutě, medvěd hoblující si hlavu o mříže, pokousaný opice na malým prostoru, šelmy chodící sem a tam, tam a sem, slon kymácející celý den hlavou uvázaný na řetěze....

A dneska - snaha o přirozené prostředí, život ve skupinách a rodinách, zábava pro zvířata... Koukněte někdy třeba na FB "Pomáháme gorilám" to je Rodina !!!, to si pobrečíte. Anebo koukněte na nějaká videa z velkochovů nebo na Svobodu zvířat a tak - to si pobrečíte taky.

Mně je taky líto mojí slepice, když jí jdu vzít život, ale pak si jí ráda dám k jídlu, i ty vajíčka co jsem z ní navykořisťovala. Jsem prostě hnusnej pokrytec, nebudu si lhát do kapsy.