Inko, ale dost (čím dál víc) žen má děti až po třiceti. Jsem jedna z nich (ne, že bych to tak plánovala, ale dřív nebylo s kým je mít) a dle očekávání se můj přechod časově sešel s pubertou obou dětí (mám staršího syna, nyní 18, mladší dceru, nyní 15). Naštěstí ani u jednoho z nás ty hormonální změny nevedly k žádným hrůzám, takže jsme snad cca bez velkých krizí přežili, resp. u dcery ještě proces není dokončen, ale zatím to jde dobře. Ale určitě to mohlo být o hodně horší. Rodiče já mám hodně mladé (75, 70) a naštěstí zatím celkem zdravé, ale manželově mamince (manžel je přitom stejně starý jako já) je 83 a klidně by už péči mohla potřebovat (zatím stačí velké nákupy a nějaké pojížďky, zajišťuje švagr, který žije v místě). Takže sejít se na jednu hromadu může spousta životních událostí naráz ani nevíš jak...