Ale jinak, v kruzích, kde se pohybuju, tj. od církve, kř. přátel kolem, ale i lidí v práci a ve fantasy kruzích (trochu ezo lidičky), v takové light konzervativní bublině - i Rodina tam patří, se obvykle hodně zdůrazňoval ten fakt, že děti se mají oddělit od rodičů nejpozději sňatkem. Že muž i žena opustí otce i matku a přilnou k sobě. A že je nezdravé mít z počátku manželství moc kontakty s rodiči.

Dcera to osamostatnění bere krutě vážně. Konečně vylétla z hnízda a je svojí paní. Je dost feministka, takže si rychle (obě i snacha) zformovaly manžely (v téhle době jsou holky ještě mentálně dál) do alespoň některých požadovaných forem soužití.

Občas se nějaká nevyžádaná iniciativa setká se zdí. Protože oba s manželkou máme mj. dárky jako jazyk lásky, tak samozřejmě rádi dárky dáváme. Dcera asi vedle bráchy dost byla uťáplá v pozornosti, tak pro ní je daleko důležitější ta pozornost - bez nevyžádaných rad.