babi, jako jo, mohla bych to stopnout, ale to je jen jedna věc, denně je těch věcí prostě moc... a ne všechny jsou tak spolehlivě stejné
ano s věkem se těch "změřených" věcí nastřádalo víc, ale zase i moje paměťová kapacita je omezená takže mám pro tohle spíš zajeté rutinní postupy, obzvláště ráno - to si musím vypočítat a měním podle potřeb - v zimě potřebuju o 5 minut víc, když nejedou děti, stačí mi o 5 minut méně, o prázdninách zase uzpůsobím tomu, že mohu jet po dálnici a nekupuju snídani ráno... ale přiznám, že třeba první týden prázdnin ladím odjezd, no... pak už je to zase rutinní... každá změna pak mě stojí víc nebo míň vědomého úsilí... a přiznám, že ne vždy mám chuť a energii tomu věnovat tolik a třeba v časech rodičáku bylo nad moje síly to organizovat tak, abych byla všude na čas - nenáviděla jsem to, rutina byla k ničemu, všechno znamenalo propočítat jednotlivě, do toho spousta proměnných... takže v té době jsem chodila pozdě prostě všude a pořád... nepomohlo ani když jsem záměrně posunula čas setkání o hodinu, ani to, že mi hodinky šly napřed o 10 minut... navíc teda mívám problém si uvědomit, kolik je hodin - jako opravdu uvědomit... že čtvrt na dvě je jen 45 minut do druhé hodiny a ne 105 (takhle napsané to vypadá fakt hloupě, ale v té představě času je to pro mne takové nejasné, musím si to vědomě říct)