Drypetis, právě k stáru si myslím, že někdy je lepší nechat vypovídat, než běžet na čas (záleží koho a kam). A cíleně se s blízkými, o nichž vím, že mají s dochvilností problém, domlouvám na sraz "mezi druhou a půl třetí, sednu si tam a tam a počkám", aby nebyli ve stresu, že přijdou pozdě (o mě ví, že chodím na minutu).
Jestli jsem oblíbená nevím, na to asi nemám tykadla. Asi jako neškodný pavouk. Lidi se mnou normálně mluví, usmíváme se na sebe... problém nevnímám, asi není (?).