Vložím nové téma, aby to tu nezapadlo. Pokud znáte někoho podobného, zkuste ho navést na správnou cestu, protože kromě lymfocentra a některých flebologických poraden většina doktorů netuší, o čem je řeč. Je super, když se ženy ve skupině úlevně svěřují, že 30 let netušily, co jim vlastně je, a nikdo jim nevěřil. Teď konečně našly někoho, kdo jim neříká, že jsou jen líné a že by se mohly pohnout a nevyžírat v noci ledničku. Lipedém je skutečná nemoc, ale na vyléčení zatím není naděje. Ani na platbu léčby od pojišťovny.

O co ve stručnosti jde?

"Lipedém je choroba, která trápí zejména ženy. A není to žádná příjemná záležitost. Vyznačuje se hromaděním tuku na hýždích, nohou a někdy i pažích. Tuk se v podkoží může hromadit dokonce v takovém množství, že nemocné ženy vypadají jako velmi obézní. Kůže na zasažených končetinách navíc může být hrbolatá. Toto časté, ale málo rozpoznávané onemocnění, může způsobovat také bolest, citlivost, otoky, pocit tíhy a snadnou tvorbu modřin. Kromě změny vzhledu a nepříjemných fyzických příznaků může lipedém ovlivnit také duševní zdraví a kvalitu života postižených žen. Pociťují ztrátu energie, pocity beznaděje, nízké sebevědomí nebo se u nich dokonce rozvine porucha příjmu potravy.

Podle odborníků se obvykle začíná projevovat během puberty. Může se také rozvinout, případně zhoršit, i během jiných hormonálních změn, jako je těhotenství nebo menopauza. Spouštěčem nástupu příznaků lipedému může být i hormonální antikoncepce. Odhady naznačují, že tímto onemocněním může trpět až 11 procent žen na celém světě.

Tuk na bázi lipedému navíc většinou nereaguje na dietu a cvičení, ani na chirurgické zákroky určené ke snížení hmotnosti (např. bandáž žaludku)."


A té poslední větě můžete věřit, protože je to věc, která spojuje všechny ženy trpící lipedémem a které nikdo další kromě pár lékařů nevěří. Ty poznámky o tlustém zadku a vyžírání ledničky jsou na denním pořádku, ale pokud už taková žena zhubne, je to vždy v horní polovině těla, takže ta disproporce se ještě zvýrazní. Pak následuje psychický propad, pocity neschopnosti atd. atd.

Nejde jen o ten vzhled, ale i o další přidružené příznaky. Konečně mi dává smysl spousta věcí, kdy jsem si připadala v porovnání s ostatními naprosto neschopná (měla jsem víc trénovat, víc cvičit, nebýt tak pomalá do kopce a nemotorná). Naštěstí jsem nějakým zázrakem celou dobu používala tu správnou "léčbu" a většinou i správnou fyzickou aktivitu (až na pár marných pokusů o vylepšení kondice), takže jsem se nepřehoupla do dalšího stadia. A doufám, že to tak i zůstane, i když ovlivnit se to dá jen málo.

11 % žen je docela dost, že? Proto sem píšu, aby se o lipedému dozvědělo víc lidí. Je to nemoc, ne simulování příznaků a neschopnost vstát z gauče.