Bouřko, psala jsem jak nepřibírání v průběhu života a po menopauze obzvlášť zvládám já.
Je mi jasný, že ne každému je přáno, někdo má zdravotní problémy, vrozené dispozice a nebo prostě nedostatek vůle - co by ne.
Já třeba nemám vysportovanou postavu - mám špeky, křivý záda, povislý ruce, celulitidu a abych to neměla, musela bych tomu věnovat velké úsilí a hodně vůle. Nechce se mi, je to moje rozhodnutí, nijak mě to nepoškozuje a komu se to nelíbí, ať mi zadel políbí. Sexy šedesátnice fakt být nemusím a je mi v tom dobře. (I když mi po padesátce vyrostla prsa, ale koho to zajímá, že)

Ale vůli jsem si trénovala a trošku vůle mám, třeba jsem se s její pomocí už v mládí naučila snídat a dneska si klidně v šest ráno dám řízek, půl kila bramborovýho salátu nebo ovesnou kaši. A s její pomocí si nedám večer celou čokoládu nebo pytlík brambůrků, ale jen čtvereček nebo pár kousků a stačí mi to. Ale to je každýho boj, každýho život, každýho možnosti. Někdo je má, někdo ne, někdo je mít ani nechce.