Nemůže to být fér.
Nikdy nevíš, proč ten konkrétní člověk neodváděl do společného.
Zvenku to nepoznáš.
I ten jasný lenoch může být prostě (jen/i) nemocný.

Nenecháme nikoho umřít hlady či zmrznout, i o ty vrahy ve věznicích se musíme jako společnost postarat. Humanita.

Co si kdo zaslouží - co by bylo fér - ani v tom bychom se začasté neshodli, natož jak potom každému dát podle zásluh, když už bychom je snad správně posoudili.

Mj. proto je možné na systém libovolně nadávat z obou stran (důchodci berou málo, důchodci berou moc), protože každý v tom může mít svou pravdu. Kromě toho, že si mnozí nevidí na špičku nosu (to je zas jiný problém).

Vůbec nezávidím lidem, kteří se snaží ten důchodový systém nějak optimalizovat. Mnozí důchodci v mém okolí vesele dál podnikají a stát by je nemusel podporovat vůbec, jiní zaměstnaní padesátníci sotva vyjdou, a jako důchodci na tom budou stejně nebo hůř. A proč? Štěstí na vrozené schopnosti, prostředí které člověka (de)formuje, atd...