Děkuji všem za názory. Nakonec se s manželem kloníme k tomu, že ten byt bychom si koupili na sebe jako investiční byt v místě, kde lze dobře pronajmout, zatím tam bude bydlet dcera, ale nebude vázána, může se kdykoliv odstěhovat, a my ho dále můžeme pronajímat. Hypotéka nebude na plnou částku, protože nějaké rezervy máme, takže do důchodu to splatíme, a budeme to brát jako investici.

Dcera zatím zájem o toto bydlení má, bude přispívat na běžné náklady. Do života ji mluvit nechceme, jenom mám občas obavy, jak to bude zvládat až tady nebudeme, nebo budeme příliš staří na smysluplnou pomoc. Možná jsem jenom zbytečně úzkostná a za pár let se na to budu dívat jinak.