Přesně tak, já žiju v odstrašujícím příkladu mé mámy, která se téměř v osmdesáti pořád stará o mý dva dospělý "normální" bráchy. Převedla na ně barák, jeden je o něj všechny připravil. Ale pořád je má na krku, akorát se urazeji, když se jim nestará o zázemí. Oba maji taky za sebou vztahy, manželství, děti... Všichni jí viseji na krku a ona se bojí, co bude až tu nebude.
Čímž možná naznačuje, že se mám starat já, ale to teda nebudu.

Napsalo se "podpora dospělé dcery" - tak ať je dospělá.

Moje děti jsou taky dospělý, taky maji trochu problémy s bydlením, ale maji smolíka. Já si šetřím na důchod, tak museji počkat až tu nebudu a zatím si dospěle poradit.